pátek 21. března 2008

Week report - Scon, škola, práce a trable s bankou

Pokud bych měl shrnout všechny události posledního týdne, myslím, že bych tu byl docela dlouho. Co se ale těch podstatnějších týče, určitě musím začít Sconem z minulého víkendu. Akce to byla dle mého velice vydařená. Začínalo se v pátek několika promítáními a Jarmomovou přednáškou, kam jsem však bohužel nezavítal, abych si nevyspoiloval Atlantis a večer následovala hospoda. Hlavní program byl v sobotu. Jacobovi a mně se povedlo uskutečnit celkem dlouho plánovanou besedu s režisérem českého znění Stargate: SG-1 (a příkladně i Simpsnů a dalších seriálů a filmů), Zdeňkem Štěpánem. Jako člověk věnující se dabingu prakticky celý život má zkušeností opravdu mnoho a věřím, že se diváci v besedě doplněné ukázkami ze studia dozvěděli mnoho zajímavého. V průběhu dne jsem se párkrát zastavil v místě dočasného přebývání MoSeku a zaskákal si u nich DDRko, které bohužel letos na Sconu nakonec oficiálně chybělo, a večer jsem nesměl chybět na řekl bych již "tradičně" velice dobrém galavečeru Sconu, kde jsem se nejen já fakt od srdce zasmál a pobavil. Následovala opět návštěva blízkého pohostinského zařízení. Když jsme v jednom skončili, zachtělo se nám ještě menšího pokračování. To byla ale doslova "chyba týdne". V peněžence zbývalo totiž už asi jen 80 korun, tak jsem si řekl, že by bylo celkem moudré navštívit bankomat. Vyrazil jsem k nejbližšímu KBčku, na náměstí Bratří Synků, na který jsem měl vcelku špatné vzpomínky, protože mi jednou bezdůvodně sežral kartu, ale rozhodně se mi nechtělo hnát se k jinému. Mno jo, ale jak se říká, co se povede jednou, dá se zopakovat. Podruhé jsem zašel do tohoto konkrétního bankomatu, podruhé mi karta byla sežrána. Peníze jsem, stejně jako v onom případě před čtyřmi měsíci, v pořádku od bankomatu dostal, kartu si však stroj nechal ve svých útrobách. Tedy v útrobách - byla vidět, jak je zaseklá v onom novém geniálním "náhubku", který byl před časem instalován na všechny bankomaty, ale nemohl jsem s ní nic dělat. A co bylo lepší, když jsem se vrátil do hospody, dal jsem si jednu kofolu za 15 korun a šlo se dom. Hm. Neděle byla spíš odpočinková, stavil jsem se na conu už jen na chvíli, zašel s Jarmomem na díl Futuramy a bylo po Sconu. Určitě bych rád ocenil nadšení organizátorů a doufám, že se jim podaří uspořádat Scon opět příště. Galerie fotek:

V pondělí jsem pochopitelně hned naklusal do banky na Synkáč a začal se vyptávat, co můžu dělat. Paní mi řekla, že karty z bankomatu můžou vyndat jen členové security agentury, která tam jezdí jednou za čas doplnit peníze a že mi to tedy zjistí a zavolá, jestli se spíš nevyplatí nechat si zrovna udělat novou kartu. Světě div se, paní nezavolala. Po návštěvě banky jsem zamířil do školy, kde jsem se ale opět (stejně jako o týden dříve) mohl akorát tak otočit a jet domů, cvičící přišel a že prý cviko odpadá. Hm.

Úterý už bylo pracovní. A co bych k němu řekl? Že výslovně nedoporučuju komukoliv psát cokoliv na vlastní blog o vlastní práci. A ve svém vlastním zájmu bude taky tohle to jediné, co tu o tom zmíním. Krom toho mě nepotěšila uzavírka tramvajového úseku na cestě do práce, takže jsem to musel celý týden objíždět. Domů jsem přijel docela znaven, nevinně jsem se natáhl na postel a vzbudil se asi v jedenáct večer... a šel zas spát.

Středa byla o poznání pozitivnější, v práci to bylo fajn a po ní jsem s kolegou a kolegyní zamířil na něco velice dobrého, na co jsem se celý týden těšil - na megamojito. Za 4 stovky solidní kyblík 8 in 1. Velice nám chutnalo a byla i chuť na další, ale měl jsem ten večer ještě jiný program, takže jsem to musel hlavně k nelibosti kolegy ukončit. Věřím však, že jsme tento útulný bar v Jungmannově ulici nenavštívili naposledy. Drobná chybka byla, že jsem za celý den snědl jen oběd v menze kolem půl dvanácté, takže mě třetina megamojita celkem zmohla, a tak jsem bohužel nebyl Crayfishovi při kulečníku příliš důstojným soupeřem a dostal jsem tuším nějakých 7:2 :-) Ale hrálo se mi velmi dobře, moc prima večer.

Čtvrtek opět práce, následně honem do školy do menzy a na cvičení a zase honem zpátky na Anděla, kde jsme šli od 20:15 do kina na Jumpera. Jak mi bylo řečeno, že je to kravina, byl jsem připraven, a asi proto se mi to docela líbilo, příjemně jsem si u toho odpočinul i a zároveň se pobavil. Moc pěkné scenérie i efekty, když se nečeká hlubokomyslný příběh, poměrně fajnový film. S barevnou, Jarmomem a Snorchlem jsme ještě zašli do nedalekého baru, kde hrála živá hudba, na jedno a šlo se domů. Zase jsem dorazil pozdě večer, takže jsem si pustil akorát Atlantis a po chvíli u ní usnul. Není se čemu divit, poslední dobou na to koukám už prakticky "jen z povinnosti".

No a dnes jsem se vzbudil, dokoukal Atlantis a vyrazil do školy. Zopakoval jsem si včerejší cviko s jiným (svým) vyučujícím, protože se příští týden píše test, zašel jsem ještě na chvíli na přednášku, ale protože jsem beztak nedával pozor, někde v půlce jsem to vzdal a šel se raději do menzy najíst. To jsem udělal docela dobře, protože jak mi u nás přijdou špatné klasické hotovky, minutky dělají dle mého moc dobré. Obzvlášť krokety tam mám rád. S nimi jsem si dnes dal akční Gyros a dostal zdarma akční plechovku Coca-Coly. Moc dobrý oběd. No a protože se paní bankéřka od pondělka stále neozvala, zajel jsem na Synkáč do banky. Tam mi bylo řečeno, že karta se v bankomatu nenašla. Chm, překvapení. Následoval několikaminutový rozhovor s bankéřkou o řešení situace, po kterém se mi při odchodu omouvala, div se neklaněla, bohužel nebyla mi schopna nabídnout nic jiného, než blokaci karty za 200 Kč (což by ve finále bylo určitě 2000 Kč, protože se jednalo o kartu embosovanou). Vydal jsem se tedy o dvě zastávky MHD dále směrem k domovu, kde je pobočka, na které sídlí můj současný osobní bankéř, s úmyslem vyřešit situaci stejně jako v prvním případě nevrácení mi karty bankomatem, tedy reklamací vzniklé situace a žádostí o novou kartu. Uvědomil sem si ale, že když jsem to řešil posledně, můj banéř na pobočce nebyl a řešila to se mnou jeho kolegyně. Dnes tomu bylo přesně naopak. Našel jsem svého bankéře, ale naopak kolegyně byla pryč. Vylíčil jsem celou situaci a co mi bankéř poradil? "Zavolejte si o zablokování karty, odečtou vám z účtu 2000, a protože máte pojištění, budete si moct vymoct peníze u pojistitné agentury zpět." - "Já jsem ale kartu neztratil, nemám důvod hlásit ztrátu, není to moje chyba," zněla moje odpověď... v tomto duchu to ještě chvíli pokračovalo, a když jsem na bankéře naléhal, že jeho kolegyně to minule bravurně vyřešila za pár minut na vrub banky, nabídl se tedy, že na linku ztráty karet zavolá sám. Tak se stalo, na druhé straně mu poradili, jak to správně naklikat do bankovní aplikace a bylo vyřízeno. Dnešní poučení číslo dvě: nikde nejsou profesionálové, nevědí všechno a jakmile člověk dostatečně nenaléhá, často na tom prodělá kalhoty. Obecně jsem ale se svým bankéřem spokojený, je to sice celkem pohodový mlaďas, ale ochotný a příjemně vystupující.

A teď už konečně dva dny klidu a volnaaaaaaaa...

PS: Sorry, že jsem se ještě nedostal ke slíbenému článku na ekonomické téma, myslím na to, jen nenastala ještě příhodná kombinace volného času a chuti do psaní :-)

1 komentář:

Shake řekl(a)...

A musim si hned napsat prvni comment - precetl jsem si to po sobe a zjistil, ze dneska pisu jak vidlak, tak mi prosim odpustte, nemam chut to jeste upravovat ;-)